Teorie her je proces modelování strategické interakce mezi dvěma nebo více hráči v situaci obsahující stanovená pravidla a výsledky. I když se teorie her používá v řadě oborů, používá se zejména jako nástroj při studiu ekonomie. Ekonomická aplikace teorie her může být cenným nástrojem pro základní analýzu průmyslových odvětví, odvětví a jakékoli strategické interakce mezi dvěma nebo více firmami.
Zde se nejprve seznámíme s teorií her a souvisejícími pojmy a představíme vám jednoduchou metodu řešení her nazvanou zpětná indukce.
Kdykoli máme situaci se dvěma nebo více hráči, která zahrnuje známé výplaty nebo vyčíslitelné důsledky, můžeme pomocí teorie her určit nejpravděpodobnější výsledky.
Začněme definováním několika pojmů běžně používaných při studiu teorie her:
Stejně jako u jiných konceptů v ekonomii existuje předpoklad racionality. Existuje také předpoklad maximalizace. Předpokládá se, že hráči ve hře jsou racionální a budou se snažit maximalizovat své výplaty ve hře.
Při zkoumání již nastavených her se za vás předpokládá, že uvedené výplaty zahrnují součet všech výplat spojených s tímto výsledkem. To vylučuje jakékoli otázky typu „co kdyby“, které se mohou vyskytnout.
Počet hráčů ve hře může být teoreticky nekonečný, ale většina her bude uvedena do kontextu dvou hráčů. Jednou z nejjednodušších her je sekvenční hra zahrnující dva hráče.
Níže je uvedena jednoduchá sekvenční hra mezi dvěma hráči. Štítky s Player 1 a Player 2 v nich jsou sady informací professional hráče jeden nebo dva. Čísla v závorkách ve spodní části stromu jsou výplaty v každém příslušném bodě. Tato hra je také sekvenční, takže hráč 1 učiní první rozhodnutí (vlevo nebo vpravo) a hráč 2 se rozhodne po hráči 1 (nahoru nebo dolů).
Zpětná indukce, stejně jako celá teorie her, využívá předpoklady racionality a maximalizace, což znamená, že hráč 2 maximalizuje svou výplatu v jakékoli dané situaci. U každé sady informací máme dvě možnosti, celkem čtyři. Vyloučením možností, které si hráč 2 nevybere, můžeme náš strom zúžit. Tímto způsobem zvýrazníme čáry, které maximalizují výplatu hráče v dané sadě informací.
Po tomto snížení může hráč 1 maximalizovat své výplaty, jakmile budou oznámeny možnosti hráče 2. Výsledkem je rovnováha zjištěná zpětnou indukcí hráče 1 zvoleného „správně“ a hráče 2 zvoleného „nahoru“. Níže je uvedeno řešení hry s tučně vyznačenou rovnovážnou cestou.
Například by bylo možné snadno nastavit hru podobnou té výše, za použití společností jako hráčů. Tato hra by mohla zahrnovat scénáře vydání produktu. Pokud společnost 1 chtěla vydat produkt, co by mohla společnost 2 udělat v reakci? Vydá společnost 2 podobný konkurenční produkt?
Předpovídáním prodeje tohoto nového produktu v různých scénářích můžeme nastavit hru, která předpovídá, jak by se události mohly vyvíjet. Níže je uveden příklad toho, jak lze takovou hru modelovat.
Pomocí jednoduchých metod teorie her můžeme vyřešit to, co by bylo matoucí množinou výsledků v reálné situaci. Použití teorie her jako nástroje pro finanční analýzu může být velmi užitečné při řešení potenciálně chaotických situací v reálném světě, od fúzí po vydání produktů.
Pamatovat si údaje
