Danění dividend čeká každého investora. V tomto článku bychom chtěli objasnit danění příjmů z dividendových akcií, srážkovou daň dividendy ze zahraničních (např. US nebo EU) akcií a jak takové dividendy danit.
Příjmy z dividend jsou zdaněné u zdroje srážkovou daní, kterou odvádí společnost vyplácející dividendy, případně ten kdo za ni dividendy vyplácí. Pokud se jedná o dividendy společností, které jsou daňovými rezidenty ČR, nejste povinen tento příjem zdaněný srážkovou daní uvádět v daňovém přiznání. Zároveň ale neexistuje možnost vrácení daně sražené společností.
Naopak dividendy podléhající zahraniční srážkové dani jsou zdanitelným příjmem u českého rezidenta podle §8 odstavec 1 písm. a). a musíte podat v ČR daňové přiznání. Podat daňové přiznání nemusíte a zdanění se můžete vyhnout jen pokud nemáte jiný důvod pro povinnost podat daňové přiznání a příjmy ze zahraničních dividend nepřekračují 15 000 Kč, resp. 6 000 (když máte současně jen příjmy ze závislé činnosti).
Ve většině smluv o zamezení dvojímu zdanění jsou příjmy z dividend zdaněny metodou zápočtu. Příjem z dividend se uvede daňovém přiznání v ČR v hrubé výši, započte se sražená daň do limitu stanoveného smlouvou o zamezení dvojímu zdanění příslušného státu a vypočte česká daň z příjmů. Např. V USA se daní srážkou 30% pro nerezidenty, je potřeba poslat formulář W-8BEN bance popř. brokerovi podle instrukcí, na základě toho pak bude srážka pouze 15% a dividendu už si nemusíte uvádět do daňového přiznání.
Rozdíl mezi dani sraženou a daní, kterou je možno srazit v dané zemi podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění (v ČR započtenou v přiznání) je možné nárokovat ke vrácení u finanční správy státu, v němž byla odvedena srážková daň. Podmínky pro vrácení je nutno ověřit v dané zemi.
Příjem dividend není z pohledu ČR zákona Vaším příjmem ze zaměstnání (závislé činnosti) a řídí se tak jiným zákonem, sice stále zákonem 586/1992 Sb. Zákon České národní rady o daních z příjmů, ale § 8 Příjmy z kapitálového majetku. Pro nás to má jeden zásadní rozdíl! Neplatíme daň jako z příjmů dle pásem podle výše příjmu, ale podstatně nižší. Nezapomínejte, že i dividendy vyplacené v podobě nových akcií, které Vám Váš broker připíše namísto peněz, jsou z pohledu českých zákonů příjmem a s jako takovým s ním musíte zacházet, tedy zdanit.
Pro zdanění dividend jsou nutné mezistátní smlouvy o “zamezení dvojímu zdanění”. Přehled států s kterými má ČR tuto smlouvu podepsanou najdete ZDE. Osobně nedoporučuji na tuhle stránku vůbec chodit, protože najít něco v těch PDF je o nervy. Např. smlouva podepsaná se Spolkovou republikou Německa (čtete správně, ne s Německem, Ti dříve narození si ještě asi pamatují, později narození asi vůbec neví, že takový stát kdysi existoval) je z 28. února 1984, tedy podepsaná Československou socialistickou republikou (ČSSR) a mohli jste si ji tenkrát koupit za 2,- Kčs. Navíc je to vyhláška ministerstva zahraničí z 9. prosince 1983 a vyhlašuje podepsání této smlouvy ze dne 19. prosince 1980 a vstoupila v platnost 17. listopadu 1983. Čtyři různá data v jednom odstavci zákona, koukám, že už tenkrát jsme měli v zákonech pěkný nepořádek… no a máme ho tam pořád, bohužel.
Aby výpočet daní byl pro finanční správu jednodušší, tak vždy na začátku nového roku vyhlásí tzv. “jednotný kurz” české koruny proti všem ostatním měnám. Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období se řídí § 38 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, kde finanční správa určí jaký kurz budete používat pro převod na Kč za celý předchozí rok. Takže je úplně jedno zda jste nakoupili např. Euro za 27,- nebo 25,- , použijete ten kurz, který určí FÚ. Naštěstí je to vlastně jedno, protože daně se počítají procenty a tak na přepočtovém kurzu vlastně nezáleží, jen je to další papír navíc k Vašemu daňového přiznání (DAP).
Během roku 2017 jsme obdrželi čtyři dividendy v celkové výši $40 (4x $10), zaplacená daň na straně brokera byla celkem $6 (4x $2,5):
Skutečně obrdržené dividendy a zaplacená daň:
Výpočet s jednotným kurzem USD/Kč = 24,53 Kč:
Zaplacená daň tedy byla 147,18 Kč a vypočtená daň dle jednotného kurzu je 147,18 Kč => k doplacení nula. Zde jasně vidíte, že je úplně jedno jakým kurzem přepočítáváte, protože daň vyjde vždy stejně.
USA:
UK:
Německo:
Francie:
Rakousko:
Na první pohled by se mohlo zdát, že UK je na tom nejhůř, naprostý opak je ale pravdou. Ano, budete muset daň zaplatit, a to celou najednou. Ale to musíte tak jako tak. Jenže v případě UK máte celé Vaše daně po celý rok pouze a jenom pro Vás a Vaši potřebu. Ne, opravdu jsem nemyslel, že by jste tuto částku měli utratit nebo nechat ležet do března následujícího roku na účtu v bance. Jakožto správný DGI investor tuto částku znovu reinvestujeme, tedy nakoupíme za tyto peníze další dividendové akcie. Tyto peníze (nové akcie) budou po celý rok vydělávat peníze nám, nikoliv daňovému úřadu… a to se hned ta sněhová koule tlačí z kopce lépe.
Některé státy si navíc za tuto “službu” účtují jednorázový poplatek, jiné zase procento z vrácené daně. Nehledě na to, že jim musíte doložit Vaše osobní údaje (daňová rezidence investora v ČR) potvrzené českou finanční správou (papír o který musíte požádat českou finanční správu). Toto vše pak v papírové podobě pošlete na příšlušný finanční úřad v zemi, kde Vám strhli více než měli. Tak tomu bylo ještě loni, nevím zda v roce 2018 již je možné podávat tyto informace elektronicky.
Co se týče zdanění dividend z amerických akcií, tak od brokera případně banky si vyžádáme (resp. mělo by nám být automaticky zasláno) formulář 1042-S, který shrnuje dividendu za přísluný rok a kolik bylo strženo v dani. Na DPFO následně uvedeme celou dividendu (před stržením daně) na řádku 38 jako příjem z kapitálového majetku a současně vyplníme přílohu č. 3 přiznání “Výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí dle par 38f zákona“. Tam vyčíslíme daň sraženou dle 1042-S (která je přiložena k DPFO jako důkaz).
Pokud se vyplňuje příloha č. 3 je nutné také vyplnit přílohu “SEZNAM pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 zákona o daních z příjmů“.
Pamatovat si údaje
