logo

Select Sidearea

Populate the sidearea with useful widgets. It’s simple to add images, categories, latest post, social media icon links, tag clouds, and more.
[email protected]
+1234567890

Příklad vyplnění daňového přiznání přijmu z investic

AkciePrůvodce.cz > Investování v praxi  > Příklad vyplnění daňového přiznání přijmu z investic
Příklad vyplnění daňového přiznání přijmu z investic 2020

Příklad vyplnění daňového přiznání přijmu z investic

Je únor 2020 a pan Novák se chystá vypracovat si daňové přiznání Daně z příjmu fyzických osob za rok 2019. Pan Novák má k tomu nashromážděné v tištěné či elektronické formě tyto potřebné podklady, dokládající jeho příjmy či naopak daňové úlevy za rok 2019:

    • potvrzení o zdanitelných příjmech od svého zaměstnavatele (jedno zaměstnání)
    • vlastní evidenci nákupů a prodejů cenných papírů připravenou v souladu s článkem 3 této minisérie (příjmy z prodejů CP)
    • celkový výpis brokera Fio a Roční výkaz brokera Degiro (zahraniční dividendy a stržené daně)
    • potvrzení od transfuzní stanice o provedených darech krve (odečet ze základu daně)
    • potvrzení od banky o úrocích zaplacených na své hypotéce (odečet ze základu daně)
    • potvrzení od pojišťovny o částce zaplacené za soukromé investiční životní pojištění (odečet ze základu daně)

Konkrétní částky z potvrzení budou přímo v řešení příkladu, aby to nebylo zbytečně zdvojené. Pan Novák je svobodný, bezdětný, nestuduje, nemá žádný typ důchodu či invalidity (tyto informace ovlivňují slevy na dani). Jak je z dokumentů patrné, měl v roce 2019 hned několik typů příjmů. Přes brokery Fio a Degiro obchodoval s cennými papíry, limit 100 tisíc na prodeje přesáhl, tříletý časový test nedodržel. Rovněž mu z akcií u těchto 2 brokerů přišlo několik českých i zahraničních dividend. Má však i nějaké daňové úlevy: je dárcem krve, má byt na hypotéku a také investiční životní pojištění. Toto vše mu sníží daňový základ (a tím i daňovou sazbu pod klasických 15% ze základu daně). Pan Novák chce zpracovat přiznání co nejjednodušeji (ideálně bez vlastních výpočtů a nutnosti vše tisknout), ale nemá ani elektronický podpis, ani datovou schránku.

Řešení – vypracování přiznání

Výběr možnosti vyplnění a přílohy

Pan Novák sice nemá elektronický podpis ani datovou schránku, je ale nakloněn snadnému vyplnění a automatizovaným výpočtům. V souladu s článkem 3 z této minisérie tedy využije metodu 4 – vyplnění a odeslání přes EPO, na FÚ pak donese jen podepsaný jediný list papíru. Abyste mohli dále sledovat postupy vyplňování, stáhněte a otevřete si tyto 3 PDF soubory:

Brokeři

Pro příklad jsou záměrně použiti brokeři Fio a Degiro, protože reprezentují různé způsoby výpisů a konverzí měn. Broker Fio měny sám nekonvertuje, zachovává měnu burzy, takže u něj jsou dividendy ze zahraničí typicky v USD či EUR. Navíc jeho roční výpisy jsou hromadné, obsahují vše naráz v jedné tabulce (nákupy, prodeje, dividendy, pro každou měnu zvlášť). Je tedy třeba dividendy z tabulek „vytěžit“ ručně, buď naráz teď, nebo během roku průběžně. Broker Degiro oproti tomu ve výchozím nastavení vše konvertuje do CZK, tedy i přijaté dividendy pak všechny uvádí v CZK (není třeba konverze, už je ve výpisech brokera konvertováno do CZK). Navíc v dokumentu Roční výkaz uvádí tabulku přijatých dividend podle zemí (hrubá dividenda, sražená daň, vše pro každou zemi). To je velké zjednodušení pro tabulku SEZNAM.

Tabulka SEZNAM – zahraniční dividendy

Před samotným vyplňováním přiznání přes EPO si však pan Novák nejprve připraví tabulku SEZNAM pro poplatníky…, která bude jeho velkou pomůckou pro danění zahraničních dividend. Rovněž bude nezbytnou přílohou k daňovému přiznání. Jak už víme, české dividendy do přiznání nepatří. Tedy i když nějaké české dividendy pan Novák obdržel (od ČEZ a KB), tak se tato dividenda nikde neobjeví. Tedy ani v tabulce SEZNAM, ani nikde jinde (srážková daň z českých dividend povinnost splní už na straně dané společnosti, podobně jako u srážkové daně z úroků).

Ještě připomenutí ze 4. dílu: v EPO sice existuje tabulka SEZNAM, ale ta se hodí spíše pro příjmy ze zaměstnání z ciziny, kdy se měna výplaty vždy shoduje s měnou daného státu. To ale u dividend ne vždy platí, u těch je často měna jiná, nebo je měn více. Degiro má vše CZK, ale přes jiné brokery tomu tak není. Třeba u Anglie mohou být dle burzy nákupu a titulu dividendy u některých brokerů v USD, EUR i GBP. Proto je vhodnější tabulku Seznam zpracovat takto externě třeba v Excelu a přiložit ji k přiznání nejlépe v PDF. Umožňuje to ji mít přehlednější a s vysvětlivkami.

Sloupce tabulky SEZNAM

Nyní si tedy otevřeme výše odkazovanou přílohu SEZNAM… Její vyplnění proběhlo snadno. Z výpisů Fio (dividendy mezi transakcemi, nebo vlastní průběžná evidence) a Degiro (přehledová tabulka Ročního výkazu) se zjistí vše odděleně pro každý stát. Význam sloupců tabulky:

  • hrubé dividendové příjmy: celková hrubá dividenda v měně výplaty pro daný stát a daného brokera (měn může být i více, dle použitých burz a brokerů, viz Anglie či USA)
  • přepočet příjmů do Kč: přepočet těchto hrubých příjmů do Kč Jednotným kurzem, zobrazeno na celé Kč
  • daň zaplacená v zahraničí: součet v dané zemi reálně zaplacených částek na dani (z výpisů obou brokerů stejně jako hrubé dividendové příjmy)
  • přepočet daně do Kč: opět přepočet předchozího sloupce Jednotným kurzem, zobrazeno na celé Kč
  • z toho uplatněno pro zápočet: viz 4. díl minisérie. Každý stát má ve Smlouvě o zamezení dvojího zdanění maximální hranici zápočtu, kterou tento sloupec zohledňuje. Hodnota sloupce je tedy menší z těchto dvou čísel: přepočet příjmů do Kč krát maximální procentní hranice, přepočet daně do Kč. Je to logické, nelze uplatnit ani víc než kolik je limit ve Smlouvě (první z čísel), ani víc než kolik bylo reálně na dani strženo (druhé číslo). Částka je zaokrouhlena na celé Kč. Jde společně s hrubou dividendou o hlavní vstup do listů pro uplatnění zápočtu, viz dále ve vyplňování Přiznání.
  • informace k možnosti…: zde je shrnuta informace z příslušné Smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Tedy kolik lze započíst (vliv na předchozí sloupec) a zda vůbec zápočet bude proveden a příslušný list Přílohy 3 vyplněn (ne, pokud je zápočet nulový – viz Anglie)

Co z tabulky SEZNAM vyplývá

Z tabulky je hezky vidět, jak se málo daňově vyplatí mít dividendy např. z Rakouska: daň je tam cca 27,5% (76 Kč), ale započíst lze jen 10% z hrubé dividendy, tedy max. 28 Kč. U Německa (daň je cca 18,9% z hrubé dividendy) je vidět, že investor použil metody optimalizace popsané ve 4. článku: normálně by byla daň 26,375%, ale tím, že pan Novák nejspíš měl v portfoliu i tituly s daní 0% (např. Deutsche Post), se průměrná daň snížila  pod 19% a započíst půjde daleko větší část zahraniční daně (478 Kč z 601 Kč). Ne vše metodou prostého zápočtu projde (viz dále), ale optimalizace rozhodně pomohla. Podobně u USA (daň 14,3% místo 15%, zde vlivem dividend od Philip Morris). Lucembursko bylo vybráno jako příklad země, kde daň je přesně 15%, započíst tedy lze z hlediska Smlouvy o zamezení vše. Přesto, jak se později ukáže (a v PDF opisu přiznání k tisku to je vidět hezky), nepůjde započíst vše. Může za to vliv nezdanitelných částí základu daně (zde hypotéky, daru krve a pojištění) na reálné daňové procento pana Nováka.

S takto hotovou tabulkou už půjde nejen provést zápočet zahraniční daně pro jednotlivé státy, ale rovněž určit celkový příjem z kapitálového majetku dle §8. Je to součet sloupce Přepočet příjmů do Kč za všechny státy dohromady, viz poslední řádek tabulky.

Evidence prodejů CP

Krátce ještě projdeme přiložený dokument Evidence prodejů CP. Pan Novák si ho v souladu s doporučeními ve 3. díle minisérie vedl. Bylo pro něj tedy snadné odmaskovat jen ty prodeje, které proběhly v roce 2019. Z nich pak jen ty, u kterých od nákupu neuplynuly ještě 3 roky. Jen tyto prodeje tedy připojená tabulka obsahuje a jen ty se budou danit. Kompletní součet sloupce Cena prodeje (zvlášť pro CZK a USD, pak součet přes Jednotný kurz) tvoří Příjmy pro danění prodejů. Kompletní součet sloupců Cena nákupu plus Poplatky za N+P (opět zvlášť pro každou měnu, pak součet Jednotným kurzem) tvoří Výdaje. Oba tyto údaje (zaokrouhlené na celé Kč) budou třeba při vyplňování spodní části Přílohy 2 v Přiznání (Ostatní příjmy). Z evidence prodejů je i vidět, jak probíhá párování, pokud je jedním prodejem vyřízeno několik nákupů (více datumů a řádků nákupů sloučených do jednoho prodeje).

Vlastní vyplňování přiznání přes EPO

Nyní už máme potřebné „investorské“ přílohy (SEZNAM a Evidence prodejů) připravené. Pustíme se tedy přes EPO do samotného přiznání pana Nováka. Vy si rovněž můžete otevřít připravený PDF soubor Daňové přiznání – úplný opis k tisku. V něm uvidíte údaje takové, jaké dále budeme vyplňovat i zde v EPO (finální podoba po zohlednění všeho, některé číselné hodnoty se tedy budou v EPO postupem vyplňování automaticky měnit). Na stránkách EPO použijeme odkaz Elektronická podání pro FS-Elektronické formuláře-Daň z příjmů FO od roku 2013 včetně. Průvodce nepoužijeme (hodí se spíše pro jednodušší varianty, než máme my, a neodpovídá pořadím vyplňování tolik klasickému přiznání). Rovnou v pravém horním rohu přejdeme odkazem na další stránku (v pravém sloupci je pak možné mezi stránkami přepínat i dále).

Úvodní údaje

Jsme na první straně v Záhlaví. Finanční úřad a Územní pracoviště vybereme dle trvalého pobytu pana Nováka (trvale bydlí na Praze 5). Dále vyplníme rodné číslo (pro účely tohoto příkladu je fiktivní, stejně jako další údaje o něm). Zbytek na této stránce EPO nevyplňujeme, týká se jen dodatečných či opravných přiznání, případně daňových nerezidentů (cizinců). Přejdeme na další stránku 1. oddíl. Zde vyplníme základní údaje o panu Novákovi, jako v jiných úředních formulářích. Tedy jméno, trvalá adresa, email, telefon. Zbytek se pana Nováka netýká. Adresa místa pobytu k poslednímu dni by se vyplnila, pokud by změnil trvalý pobyt mezi dnem vyplnění a 31.12.2019. Adresa, kde se poplatník zdržoval, se týká cizinců bez českého trvalého pobytu. Podepisující osoba se uvádí, jen pokud přiznání nevyplňuje poplatník sám. Přejdeme na další stránku 2. oddíl.

Dílčí základy daně dle §6

Ve 2. oddílu uvedeme všechny příjmy pana Nováka. Pro příjmy od zaměstnavatelů by šlo použít tlačítko Výpočtová tabulka k §6. Ta ale má význam pouze, když je zaměstnavatelů více (sčítá údaje). Pan Novák pracoval ale jen u jednoho, proto výpočtovou tabulku nepoužijeme. Rovnou použijeme údaje z jeho Potvrzení o zdanitelných příjmech. Sloupce v tomto Potvrzení a v EPO se jmenují podobně, navíc v EPO lze pod symbolem ? vyvolat nápovědu. Řádek 31 Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů je součet řádků 2.+4.+5. na Potvrzení. Neboli jde o součet hrubých příjmů vyplacených do 31.1.2020 a případných doplatků těchto příjmů za předchozí roky. Pan Novák má tento příjem na Potvrzení ve výši 386505 Kč, ten tedy do EPO zapíšeme. Další položkou je řádek 32, Úhrn povinného pojistného od zaměstnavatelů. I to snadno najdeme na Potvrzení, a to na řádku 6.+7. U pana Nováka jde o 131412 Kč. Prakticky jde o 34% z předchozí položky hrubé mzdy (až na zaokrouhlení), což odpovídá pojistnému zaměstnavatele. Další řádek nevyplníme, v zahraničí pan Novák nepracoval. Následný řádek 34 se v EPO vyplní automaticky sám na 517917 Kč. Prakticky jde o roční superhrubou mzdu pana Nováka.

Další dílčí základy daně

Na té samé stránce se rovněž automaticky vyplní řádky 36 a 36a, které nebudeme nijak modifikovat. Řádek 36 je přenos z předchozí tabulky, 36a pak zohledňuje jednu z metod zamezení dvojího zdanění, a to metodu vynětí. Ta nás nezajímá, u zahraničních dividend se ve valné většině zemí používá prostý zápočet a ne vynětí, a ten bude až dál. Na řádku 37 by pak Novák (s použitím Přílohy 1) vyplnil příjmy z podnikání dle §7. Ty neměl, tedy necháme prázdné. Do řádku 38 vepíšeme celkový příjem z kapitálového majetku. Tedy v našem případě ze zahraničních dividend pana Nováka. Sem tedy přijde celková zahraniční hrubá dividenda, kterou už máme díky tabulce SEZNAM… k dispozici (poslední součtový řádek tabulky). Vyplníme tedy 20948, právě tolik Kč v hrubém dle tabulky SEZNAM pan Novák obdržel. Řádek 39 zůstane prázdný (příjem z pronájmu pan Novák nemá).

Ostatní příjmy, Příloha 2

Řádek 40 odpovídá u pana Nováka příjmům Ostatním, u něj tedy příjem z prodeje cenných papírů. Zde místo abychom něco přímo napsali, tak klepneme na odkaz Příloha 2. Tím nás EPO přenese na Přílohu 2 (ta je v PDF dokumentu Úplný opis k tisku trochu dále, a to na straně 5). Tato příloha slouží v horní polovině k výpočtu příjmů z pronájmu (necháme prázdné), dolní polovina nás ale zajímá. V tabulce v 1.sloupci vybereme D-prodej cenných papírů. V dalším sloupci napíšeme např. prodej cenných papírů-dle přílohy Evidence prodejů. Do Příjmy a Výdaje uvedeme částky z dokumentu Evidence prodejů CP, který máme připravený. Tedy 169012 Kč do Příjmy a 159064 Kč do Výdaje. Ostatní už EPO spočítá za nás, nic dále na Příloze 2 už není nutné vyplňovat. Můžeme tedy v pravém sloupci použít tlačítko Zpět, tím vyplněnou Přílohu 2 opustíme a jsme zpět v hlavním formuláři. Na řádek 40 se nám přenesl příslušný příjem z prodeje CP (kladných 9948 Kč, kdyby příjmy byly nižší jak výdaje, přenese se 0 Kč, nelze uplatit ztrátu z prodejů CP). Zbylé řádky na této stránce EPO se už dopočítají samy. Jde zejména o celkový základ daně 548813 Kč na řádku 45, tedy o příjmy ze zaměstnání plus další příjmy. Z tohoto základu se dále bude počítat daň. Daň ze zahraničních dividend (tedy z těch 20948 Kč) budeme snižovat metodou zápočtu až dále.

Nezdanitelné části základu daně

Přejdeme na další stránku na 3. oddíl. Zde můžeme panu Novákovi podstatně snížit daňový základ, vypočítaný prozatím na 548813 Kč. Řádek 46 umožňuje odečíst dary na charitu, dary krve atd. Z potvrzení od transfuzní stanice se dočteme, že pan Novák bezúplatně daroval v roce 2019 krev celkem 5x. Podle zákona za každý dar krve lze ze základu daně odečíst 2000 Kč (a daň tak snížit cca o 300 Kč). Tedy na řádek 46 napíšeme 10000 Kč (5x 2000 Kč). Na řádku 47 lze panu Novákovi odečíst úroky hypotéky, pokud daná hypotéka slouží k zajištění vlastního bydlení (ne např. na byt k pronájmu). Z potvrzení od banky pana Nováka zjistíme, že na úrocích v r. 2019 zaplatil 21055 Kč, tuto hodnotu tedy zde uvedeme. Do sloupce Počet měsíců uvedeme 12 (hypotéku splácel celý rok 2019, úroky uplatnil za všechny měsíce roku 2019, za část roku by to bylo jen např. v roce, kdy s hypotékou začíná). Řádek 48 zůstane prázdný (žádný odpočet na penzijní produkty). Na řádku 49 bude částka zaplacená na soukromé životní pojištění, a to dle potvrzení od pojišťovny pana Nováka (max. 12000 Kč). Z potvrzení vyplývá možnost odečíst 8430 Kč, tuto hodnotu tedy zapíšeme. Další odpočty ze základu nejsou, takže zbytek stránky EPO už doplní samo. Panu Novákovi se základ daně snížil celkem o 39485 Kč (řádek 54) na nových 509328 Kč (řádek 55). Prozatím vyčíslená daň na řádku 57 tedy je 76395 Kč.

Zápočet zahraniční daně

Když nyní přejdeme na další stránku EPO, jsme v části 4. oddílu. V ní se již za moment projeví právě zápočet zahraniční daně (na řádku 58), případně daňová ztráta minulých let (netýká se pana Nováka). Na řádku 58 je prozatím, než vyplníme Přílohu 3, daň 76395 Kč, přenesená z řádku 57. Takto vysoká by daň byla, když by pan Novák neuplatnil daně z dividend stržené v zahraničí metodou zápočtu. Neboli pokud by u nás danil všechny zahraniční dividendy znova, bez ohledu na zahraniční daně. To ale pan Novák nechce. Už má tabulku SEZNAM i dokumenty od brokerů. Nyní ji tedy použije pro snížení české daňové povinnosti.

Příloha 3 – příjmy

Ve 4. oddíle u řádku 58 tedy stačí klepnout na tlačítko Příloha 3. Tato příloha slouží právě k uplatnění zahraniční daně metodou prostého zápočtu. Jak víte z předchozího dílu, tak příloha 3 má tolik listů, za kolik států zápočet uplatníme. Dle tabulky SEZNAM ho uplatníme za Rakousko, Německo, Lucembursko a USA, tedy 4 listy. V EPO budeme postupovat pro přehlednost v tomto vyjmenovaném pořadí států (dle řádků tabulky SEZNAM). V PDF Úplný opis k tisku tyto 4 listy Přílohy 3 najdete až u konce přiznání, na stranách 6 až 9 opisu. V Příloze 3 v EPO tedy v Kód státu nejprve vybereme Rakousko (kód AT). Na řádku 321 Příjmy ze zdrojů v zahraničí přijde uvést výši hrubé dividendy z dané země. Vše se v příloze 3 vyplňuje zaokrouhlené na celé Kč, proto jsme už v tabulce SEZNAM takto údaje v Kč uváděli. Zde tedy napíšeme 276, do řádku 322 Výdaje nebudeme psát nic (platí pro všechny státy, výplata dividend u obou brokerů Fio i Degiro není spojena s žádnými přímými výdaji).

Příloha 3 – zahraniční daně

Řádek 323 Daň zaplacená v zahraničí, sem přijde údaj z tabulky SEZNAM ze sloupce z toho uplatněno pro zápočet. Tím je zajištěno, že nebude porušena Smlouva o zamezení dvojího zdanění. Z daně z daného státu (zde Rakousko) uvedeme jen tu část, co Smlouva povoluje. Zde tedy napíšeme 28. To je vše, zbytek aplikace EPO pro Rakousko spočítá už sama. Řádek 324 nazvaný Koeficient zápočtu (zde 0,05) znamená, že příjmy z Rakouska tvoří 0,05% celkových příjmů pana Nováka. Dle definice prostého zápočtu tedy i zápočet může být max. 0,05% z celkové české daně, ne více. Řádek 325 právě určuje, kolik maximálně by šlo z Rakouska při dané hrubé dividendě započítat (38,20), řádek 326 pak to, kolik opravdu bylo uznáno k zápočtu (uvedená zahraniční daň max. do hodnoty limitu, neboli menší hodnota z řádků 323 a 325). Zde se povedlo započíst vše hlavně díky limitu max. 10% pro Rakousko ze Smlouvy o zamezení dvojího zdanění.

Další stát zápočtu, limitace maximální výše

Pro další stát (list) postupujeme obdobně. Stačí v EPO klepnout nahoře na Přidat list. Nyní tedy kód DE, 3185 Kč příjem, 478 Kč daň. Nyní už vidíme, že prostým zápočtem neprošla celá částka 478 Kč, ale jen 443,09 Kč. Mnozí by se mohli divit: jak to, že nejde započíst celých 478 Kč, když jde přesně o 15% z hrubé německé dividendy 3185 Kč, a to díky ohraničení na tuto hladinu Smlouvou s Německem? Odpověď je jasná: díky odpočtům na dary krve, na hypotéku, na pojištění atd. už nemá pan Novák daň 15% z daňového základu, ale méně. Koeficient zápočtu (řádek 324) se počítá ze základu daně PŘED uplatněním těchto odečitatelných položek (z řádku 42). Ale daň určená daným Koeficientem zápočtu (výsledek na řádku 325) je už počítaná z daně PO uplatnění vlivu těchto odpočtů (z řádku 57). V praxi to u pana Nováka znamená toto: jeho základ daně (před odpočty nezdanitelných částí) je 548813 Kč. Ale daň po vlivu odpočtů je 76395 Kč, tedy ne 15%, ale už jen 13,9% ze základu. A stejně jako tedy díky hypotéce, darům atd… se panu Novákovi snížila daň na 13,9% z normálních 15%, tak i maximální zápočet každého státu je (vzhledem k popsanému způsobu jeho výpočtu) už taky jen max. 13,9%. Případně o trochu jinak vlivem toho, že Koeficient zápočtu se zaokrouhluje na max. 2 desetinná místa. To je důvod, proč plných 15% u Německa, Lucemburska ani USA nelze započíst, formulář pustí jen těch cca 13,9%. Proto se vyplatí např. USA ta optimalizace dividendami PM s daní hluboce pod 15% či podobnými.

A zbylé dva státy…

Ještě vyplníme v EPO dva listy Přílohy 3, a to pro Lucembursko a USA. Postup je stejný jako u Rakouska a Německa dle tabulky SEZNAM a jejich šedě podbarvených sloupců (příjmy a zápočet zahraniční daně). Zbytek EPO vyplní samo. Po vyplnění všech 4 listů se dozvíme na řádcích 328 a 329 prvního listu Přílohy 3, že k zápočtu bylo uznáno 2312,21 Kč. Neuznáno pak jen 88,79 Kč (což je částka, která přesáhla limit vlivem nižší české daně vlivem nezdanitelných částí základů daně a vlivem zaokrouhlování).

Efekt zápočtu zahraniční daně

Listy Přílohy 3 opustíme tlačítkem Zpět v pravém sloupci. Nyní na řádku 58 už vidíme částku 74082,79 Kč místo původních 76395 Kč. Rozdíl těchto částek (daňové povinnosti) odpovídá právě částce, která byla uznaná k zápočtu Přílohou 3 (2312,21 Kč, tak jak to je v Příloze 3 vidět na řádku 328). Nová daňová povinnost dle řádku 60 tedy je 74083 Kč (zaokrouhlení na celé Kč). Přejdeme na další stránku EPO.

Slevy na dani

Na další stránce 5. oddílu lze uplatnit přímé slevy na dani. Jak bylo řečeno, pan Novák je svobodný bezdětný. Ani nestuduje, nemá invalidní důchod atd. Může proto uplatnit jen základní slevu na dani na poplatníka. Tu může uplatnit každý. EPO tuto slevu automaticky na řádku 64 vyplní. Jde o slevu 24840 Kč ročně (neboli 2070 Kč měsíčně). Pan Novák, tím že pracuje a má v práci podepsané Prohlášení poplatníka k dani, tak mu jeho mzdová účetní právě 2070 Kč měsíční slevu na dani už odečítá. Teď v přiznání se tedy tato hodnota neprojeví ani přeplatkem, ani nedoplatkem (o ni už jsou sníženy daňové zálohy na Potvrzení o zdanitelných příjmech, viz dále). Na řádku 71 a 74 se v EPO automaticky vypočítala daň po uplatnění této slevy. Nová daňová povinnost pana Nováka tak klesla díky této slevě na 49243 Kč. Nic dalšího na této stránce už vyplňovat nebude (daňové bonusy vznikají jen u těch, co mají děti a daňové slevy na děti jsou vyšší než daňová povinnost).

Dodatečné přiznání

EPO 6. oddíl je věnován jen těm, co by podávali daňové přiznání dodatečné, které by modifikovalo částku původního (např. když by si pan Novák po podání uvědomil, že tam něco zapomněl). Zde by se pak vyčíslil rozdíl původní a nové daně a v přiznání dodatečném by se řešil jen případný nedoplatek či přeplatek z tohoto rozdílu. To není náš případ, tuto část tedy přeskočíme na další stránku.

Placení daně

EPO 7. oddíl je závěrečnou daňovou bilancí. Na řádek 84 pan Novák napíše, kolik zaplatil za zdaňovací období 2019 na zálohové dani u zaměstnavatele. To se snadno dozví z již použitého Potvrzení o zdanitelných příjmech z řádku Záloha na daň z příjmu celkem. Tato částka z potvrzení pana Nováka činí 52850 Kč, tu tedy na řádek 84 uvede. To je vše, EPO nám na řádku 91 sdělí celkový výsledek daňového přiznání. Kladná částka znamená, že by pan Novák musel na FÚ daň doplatit (převodem či na pokladně). Záporná pak, že má přeplatek. To je i náš případ, výsledek je -3607 Kč. Tedy o 3607 Kč může pan Novák FÚ požádat, aby mu byly vyplaceny. Je to zejména díky hypotéce, její efekt převážil i doplatek na daních za zahraniční dividendy.

Vrácení přeplatku

Po přechodu na další stránku je možné právě k přiznání přiložit i Žádost o vrácení přeplatku. To pan Novák rád využije, když mu přeplatek vznikl. Stačí tedy na této stránce klepnout na tlačítko Vyplnit žádost. Tím EPO vše potřebné vyplní, a to jak výši přeplatku (3607 Kč), tak i adresní údaje pana Nováka z počátku Přiznání. Zde už stačí jen vybrat způsob výplaty. Nejlépe asi zvolit Vraťte na účet v ČR nebo SR. Pak už jen uvést jméno banky a číslo účtu (specifický symbol nepovinný). Pro ilustraci bylo vyplněno náhodné číslo účtu Komerční banky (kód banky 0100). Více není třeba zde vyplnit.

Přílohy přiznání

Po přechodu na další stránku přejdeme do hlavní nabídky vkládání příloh. Zde (a rovněž na další stránce) je třeba přiložit povinné přílohy, případně i dobrovolné. Pozor na limit 4000 kB na všechny přílohy! Lze si pomoci nižší úrovní dpi při skenování (černobíle 200 dpi často na čitelnost stačí). Nepočítají se do tohoto limitu Přílohy 2 a 3 Přiznání (prodeje CP a Zápočty zahraniční daně), které už jsme vyplnili přímo v EPO. Ty už jsou komplet vyplněné a přiložené (jako další listy základního formuláře), to je vidět na dalších stranách. Řadu povinných příloh je možné vložit přes další stránku Přílohy DAP. Přes tento přehled je třeba tlačítkem E-příloha u pana Nováka vložit tyto povinné přílohy: Potvrzení o zdanitelných příjmech (zaměstnavatel), Doklad o poskytnutém daru (transfuzní stanice), Potvrzení o úvěru na bytové potřeby a úrocích (banka, kde má pan Novák hypotéku), Potvrzení o zaplacených příspěvcích na soukromé životní pojištění (pojišťovna), Seznam pro poplatníky… U všech stačí klepnout na E-příloha a přiložit je tam. U Seznam… platí, že ten vestavěný je omezený, jak už bylo psáno. Zde tedy je dobré klepnout na Upravit a na prvním řádku do sloupce Identifikační údaje napsat např. „Použita samostatná PDF příloha SEZNAM pro poplatníky s více údaji“ a pak už např. AT (Rakousko, první ze samostatné tabulky SEZNAM) a samé nuly (aby šel ten přednastavený formulář Seznam odeslat a nehlásil chyby). Tak je to i v přiloženém PDF Úplný opis k tisku na poslední straně.

Další přílohy

Kromě příloh vložených na stránce Přílohy DAP je tedy potřeba ještě na předchozí stránce Jiné přílohy připojit ten vlastní PDF dokument SEZNAM (komplet tabulka, která umožní vyplnit víc údajů než ta přímo v EPO). Dále je třeba na této stránce přiložit výpisy obou brokerů (k doložení daně stržené v zahraničí). Takže u Fio ten komplet výpis, u Degiro pak ten Roční výkaz, kde jsou dividendy a daně hezky v tabulce po státech. Vhodné (ale ne povinné) je též přiložit dokument Evidence prodejů CP (zvlášť, když byl zmíněn ve slovním popisu příjmu u Přílohy 2).

Kontrola, odeslání

Po vložení všech příloh si lze Přiznání (základní stránky, ale i vyplněné Přílohy 2 a 3) projít přehledně po stranách. Příloha 1 nebyla vyplněna, ta je pro podnikatele. Stránky jsou rozepsané v pravé dolní části webu EPO. Rovněž lze Přiznání odkazy napravo buď zkontrolovat na chyby (Protokol chyb), nebo uložit jak pro další zpracování, tak jako PDF klasického přiznání (Uložení pracovního souboru, Úplný opis k tisku). Pan Novák však zvolil odeslání na FÚ. Tedy po kontrole, že vše je OK a přílohy jsou přiloženy, stačí použít odkaz Odeslání písemnosti (funkční, jen když není v přiznání chyba bránící odeslání). Pak stačí zvolit Odeslání bez podpisu. Tímto odesláním bude (v případě úspěšného odeslání na FÚ) panu Novákovi vygenerováno PDF na 1 stranu. Tu jen vytiskne a podepíše. Poté ji buď osobně donese, nebo poštou zašle na příslušný FÚ. Tím má povinnosti splněny (přiznání i přílohy datové, podpis ručně). Připomínám, že jelikož je součástí Přiznání i Žádost o vrácení přeplatku (platná max. 60 dní), je vhodné Přiznání odeslat nejdříve kolem 5. února. Dřívější odeslání by mělo za následek vypršení žádosti o přeplatek dřív, než by mohla být realizována. Lhůta pro konec podání je vždy zkraje dubna, výplata přeplatků pak do měsíce od tohoto data (tedy během dubna).

Změny v přiznání 2020 a dále

Pokud by pan Novák podával přiznání za rok 2020 (tedy v lednu až březnu 2018), bude většina údajů platných stejně jako u přiznání za rok 2019. Ale každoročně se něco v legislativě daní mění. Za rok 2020 by měl pan Novák oproti výše uvedenému snad jen 1 podstatnější změnu: za jeden bezúplatný dar krve půjde za rok 2020 odečíst 3000 Kč místo původních 2000 Kč (motivace k darování). Vyšší jsou rovněž limity odpočtů na životní pojištění a penzijní produkty (ročně nově max. 24000 místo 12000 Kč). O tom více v příštím dílu.

Zdroj: Investicnigramotnost.cz
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on print
Vytisknout
Share on email
Email
Kliněte pro ohodnocení článku!
[Celkem: 0 Průměrné hodnocení: 0]
No Comments

Post a Comment

Comment
Name
Email
Website

>
Share This