logo

Select Sidearea

Populate the sidearea with useful widgets. It’s simple to add images, categories, latest post, social media icon links, tag clouds, and more.
[email protected]
+1234567890

Danění příjmů z investic a jak na podání daňového přiznání

AkciePrůvodce.cz > Investování v praxi  > Danění příjmů z investic a jak na podání daňového přiznání
Danění příjmů z investic dividendy akcie obchodování jak podat daňové přiznání

Danění příjmů z investic a jak na podání daňového přiznání

Kdo se věnuje investování, musí počítat kromě radostí ze zhodnocení a dividend i s nějakými těmi starostmi a činnostmi navíc. Tato minisérie článků vás seznámí s tím, co musí skoro každý investor řešit v otázce daní z příjmů fyzických osob. A je jedno, zda je to investor do akcií, podílových fondů, komodit a podobně.

Podávání daňového přiznání

Většina zaměstnanců, která nikdy neinvestovala (nebo investovala jen v okrajově a daně tak řešit nemusela, o tom později) ani neví, jak se takové daňové přiznání Daně z příjmů fyzických osob  (dále v článcích uvádím jen jako „přiznání“) vyplňuje. Roční zúčtování daní z příjmů za zaměstnance v řadě případů dělá jejich zaměstnavatel. Zaměstnanec pak má celoroční daňové povinnosti splněny tím, že k nim svou mzdovou účetní zplnomocní vyplněním růžového tiskopisu Prohlášení poplatníka. Tím jednak nárokuje slevy na dani uplatňované průběžně každý měsíc během roku (druhá strana tiskopisu), jednak účetní žádá o roční zúčtování daně a uplatňuje případné odečitatelné položky ze základu daně za celý rok naráz (třetí a čtvrtá strana). Osoby podnikající, nebo ti, co mají příjmy z pronájmu, příjmy z více pracovních poměrů (probíhajících v překryvu) apod., ti všichni už vědí, co přiznání je a jak se vyplňuje (pokud jim to nedělá daňový poradce). Pokud se vás přiznání nově bude týkat (což zjistíte v této minisérii), je třeba znát základní fakta.

Kdy podat přiznání?

Obecně vždy v lednu až březnu za předchozí kalendářní rok. Lze tedy podat už během ledna, ale osobně to nedoporučuji. Daňový řád stanovuje, že Žádost o vrácení přeplatku, která je součástí formuláře přiznání, má platnost 60 dní od podpisu. Tato žádost je důležitá, pokud byste měli přeplatek na dani třeba vlivem odpočtu úroků hypotéky, životního pojištění atd. Uzávěrka pro podání přiznání bez sankcí je přelom březen-duben. To znamená, že by při podání v lednu platnost žádosti o přeplatek vypršela před samotnou uzávěrkou přiznání. Žádost o přeplatek byste pak museli zaslat novou jako samostatný dopis (to se stalo první rok mně, proto to zdůrazňuji). Proto přiznání podávat (ať už kterýmkoliv ze způsobů, které si popíšeme příště) nejdřív kolem 5. února. Pak máte jistotu, že Žádost o přeplatek nevyprší před řádným termínem uzávěrky podání přiznání.

Formuláře přiznání, postupy vyplnění

Formuláře přiznání a postupy, jak je vyplnit kolonku po kolonce, jsou k dispozici buď na webu Finanční správy v databázi tiskopisů jako PDF soubory (na stránce hledejte dokument Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období… a také následující dokument Pokyny k vyplnění…), nebo přímo ve webové aplikaci elektronického přiznání EPO, o které si budeme psát příště ve způsobech zpracování přiznání. Co se specifik výpočtů a vyplňování „investorských“ daní dvou níže uvedených druhů týče, to ukážu v příkladech přímo v daných článcích zaměřených na tyto daně v dalších dílech.

2 základní druhy „investorských“ daní z příjmů

  1. Daň z prodeje cenných papírů (§10 zákona o dani z příjmů): týkat se nemusí všech investorů, ale pokud částka získaná prodejem akcií, dluhopisů, ETF, podílových fondů atd. (zkrátka všech cenných papírů dohromady) přesáhne v daném kalendářním roce hodnotu 100 tisíc Kč (myslí se tím suma prodejních cen, NE zisk z prodeje), pak už vám povinnost vzniknout může (ale nemusí). Více detailů i s příklady bude v článku Prodeje cenných papírů
  2. Daň z kapitálového majetku, především z dividend (§8 zákona o dani z příjmů): týká se téměř všech investorů, kteří vlastní dividendové akcie či ETF. V případě, že byste vlastnili dividendové akcie pouze od českých společností, pak se nutnosti podávat přiznání kvůli této dani vyhnete. Pokud ale vlastníte i nějaký titul se sídlem v zahraničí, který vám v daném kalendářním roce vyplatil dividendu, pak se vyplnění přiznání ve většině případů nevyhnete. Každý český daňový rezident je totiž povinen zdaňovat celosvětové příjmy. Do této daně navíc vstupuje i mezinárodní právo (Smlouvy o zamezení dvojího zdanění), proto je problematika širší. Více detailů opět s příklady bude v článku Kapitálové příjmy, dividendy

Cizí měny v daňovém přiznání

Jako investoři budete v přiznání často pracovat s jinými měnami než jen koruna česká (kód CZK podle mezinárodního ISO standardu, podobně USD pro americký dolar, GBP pro britskou libru, EUR pro euro…). Jak tyto cizí měny zpracovat v přiznání, ve kterém se běžně počítá v polích formuláře jen v české koruně? Je to snadné: fyzické osoby nejsou povinni vést pro tyto záležitosti účetnictví, není tedy nutné u každé operace (nakup či prodej akcie, připsání dividendy) psát, jaký byl daný den kurz dané měny a kolik to je v přepočtu na CZK. Použije se pro celý rok (pro celé přiznání) stejný Jednotný kurz.

Jednotný kurz jako zjednodušení

Pro daňové poplatníky, kteří nevedou účetnictví, vždy Finanční správa v lednu následujícího roku vyhlašuje pro všechny základní světové měny takzvaný Jednotný kurz pro právě skončený rok. Matematicky jde v podstatě o průměr středových kurzů ČNB za celý uplynulý rok. Investor pak nemusí každou operaci (nákup, prodej, dividenda) přepočítávat kurzem daného dne, ale na všechny cizoměnové částky uvedené v daňovém přiznání za daný rok aplikuje tento Jednotný kurz. A kde ho lze najít? Do vyhledávače (třeba Google) zadejte frázi třeba „Jednotný kurz 2016“ (pro kurz za minulý rok, vyhlášený v lednu 2017). Hned máte výsledky od několika zdrojů – článek Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2016 je ten, který potřebujete. Často dříve než na webu Finanční správy se tyto kurzy objeví na webech různých finančních periodik, do konce ledna ale bývají už i u primárního zdroje, tedy na webu financnisprava.cz.

Příklad na cizí měny u kapitálových příjmů

Investor v roce 2016 dostal z několika zemí dividendy. Nebudeme je teď členit na země původu dividend (o tom více v článku o příjmu z dividend), pro celkový součet základu daně z kapitálových příjmů je stejně jedno, o jaké zahraniční státy šlo. Dostal na dividendách celkem: 290 USD, 345 EUR a 100 GBP od zahraničních firem. Také dostal dividendy 4400 CZK od českých firem. Aby mohl nejdéle do konce března 2017 zpracovat přiznání, musí pracovat s CZK, kterou jako jedinou formulář přiznání dovoluje. Kolik tedy celkově má být základ daně pro příjmy z kapitálového majetku po přepočtu na CZK?

Řešení:

Dividendy 4400 Kč od českých společností, jak si ukážeme v příslušném článku, do daňového přiznání nepatří (srážková daň u zdroje). Proto je zde vůbec nebudeme uvažovat pro tento základ daně. Jednotný kurz pro rok 2016, který lze Googlem nalézt výše uvedeným postupem, je dle PDF dokumentu Finanční správy tento: 1 USD=24,53 Kč, 1 EUR=27,04 Kč, 1 GBP=32,96 Kč Celkem tedy:  290×24,53 + 345×27,04 + 100×32,96 = 19738,50 Kč Do pole Příjmy z kapitálového majetku by tak bylo zapsáno 19739 Kč. Zaokrouhluje se vždy až konečný výsledek před zapsáním do pole, většina polí daňového přiznání musí být na celé Kč. Podobně by se (i co se výsledného zaokrouhlování týče) postupovalo u přepočtu příjmů ze zaměstnání či podnikání v cizině. Podobně příjmy z prodeje cenných papírů ze zahraničních burz (typické jsou transakce v USD, EUR či GBP) apod. Je to tedy jednoduché v tom, že kurzy se řeší pro dané přiznání vždy jednotným číslem pro danou měnu.

Vyplnění daňového přiznání

Žádný zaměstnavatel za vás ze zákona nemůže udělat roční zúčtování daně z příjmu, pokud jste povinni danit i některý ze 2 druhů „investorských“ daní uvedených v prvním díle minisérie. Podobně vám zaměstnavatel neudělá zúčtování, když máte příjmy z pronájmu, z podnikání, souběh více zaměstnání v jednom měsíci atd. Většina investorů (zejména kvůli druhému bodu-zahraniční dividendy) se proto musí naučit, jak daňové přiznání vyplňovat. Čekat vás to bude každý rok v prvním čtvrtletí. Ať už vyplníte přiznání jakýmkoliv způsobem, vždy ho směřujte (osobně, poštou či elektronicky) na Finanční úřad (dále jen „FÚ“) dle svého trvalého bydliště. Tento FÚ vyberete (u papírového přiznání napíšete) i na první straně tiskopisu.

Existuje těchto 5 základních možností, jak přiznání vyplnit a odeslat na FÚ:

1. kompletně ruční vyplnění, fyzické doručení

Růžový papírový formulář i pokyny k vyplnění lze vyzvednout na FÚ nebo vytisknout z internetu. O tom už jste si přečetli v části Formuláře přiznání v minulém článku. Pak ho ručně vyplnit a osobně či poštou podepsaný odevzdat i s papírovými přílohami na FÚ. Nevýhodou je větší riziko chyby, zvlášť numerické ve výpočtech, nějaké opomenutí v přepsání polí mezi prvky formuláře, špatná čitelnost (kdy to po vás úředník FÚ hůře přečte) apod. Tuto variantu proto řadím „do pravěku“. Tak jako akcie dnes kupuje většina u brokerů výhradně elektronicky a ne papírovým či telefonickým zadáním příkazu jako před lety, tak i přiznání a podobné věci mají už modernější formy.

2. využití pomůcek třetích stran, fyzické doručení

Lze použít nejrůznější weby s finanční a ekonomickou tématikou, od tvůrců ekonomických web magazínů atd. Pak se zpravidla zadají data do nějaké Excel či webové tabulky těchto tvůrců (tvůrcem není Finanční správa) a ta zčásti přiznání vyplní a ověří. Těchto pomůcek vychází na internetu hodně, a to hlavně v období leden/únor. Tedy v době, kdy většina lidí začíná daňové přiznání řešit. Pak vyplněný formulář vytisknout a doručit s vytištěnými přílohami jako u varianty 1. Je to lepší než předchozí varianta, ale není komplexní (často tyto pomůcky nezahrnují všechny druhy daní, zvlášť ty, co my potřebujeme). Také to je bez kontroly ze strany systémů Finanční správy (riziko chyby subjektu, který to dělal a který nepatři pod Ministerstvo financí). Zůstává i hlavní nevýhoda: stále je nutné vše tisknout (formulář i komplet přílohy) a donést nebo poslat na FÚ.

3. využití EPO, tisk, fyzické doručení všeho

K vyplnění lze využít přímo web Finanční správy, konkrétně aplikaci EPO (Elektronická podání pro finanční správu)Zde použijte odkaz „Elektronické formuláře“ a v části „Daň z příjmů fyzických osob“ vyberte formulář Daň z příjmů fyzických osob – od roku XXXX včetně. Ten druhý (jen na Příjmy ze závislé činnosti v ČR) nám investorům bohužel nestačí. Ten je pro zaměstnance, kteří třeba měli souběh zaměstnání, no a proto nemohli využít mzdovou účetní. V EPO se vše vyplní buď pomocí Průvodce (vhodné pro začátečníky, upravit lze procházením stran i pak), nebo lépe přímo procházením stran formuláře (odkaz Další/Předchozí stránka vpravo nahoře, jednotlivé strany jsou i vpravo dole). Celkově jde o formulář podobného vzhledu jako papírový, ale výpočty, kontroly, propsání hodnot do dalších částí a další věci provede přímo aplikace. Je tedy daleko menší riziko chyby, že se na něco zapomene nebo něco špatně spočítá. Po vyplnění lze použít odkaz Úplný opis k tisku z pravého menu, tím se vygeneruje PDF soubor přiznání. Ten lze vytisknout, ručně podepsat a opět jako u varianty 1 či 2 donést nebo poštou zaslat i se všemi papírovými přílohami na příslušný FÚ. Lepší než předchozí 2 varianty je to tím, že data ověřuje a přepočítává přímo systém Finanční správy. Jsou zde ale stále nevýhody. Zůstává nutnost tisku a doručení mnoha listů, a to i všech potřebných příloh přiznání. Navíc na úřadě vše musí z papíru přepisovat do PC a tím roste riziko, že si všimnou nějaké nesrovnalosti a budou vás kontaktovat, nebo že se při přepisu spletou.

4. využití EPO, datové odeslání, fyzické doručení jen podpisu

Aplikaci EPO využijeme jako v předchozí variantě, po vyplnění přiznání k němu navíc elektronicky přiložíme všechny potřebné přílohy. K tomu je v EPO strana Jiné přílohy (komplexní seznam příloh) a Přílohy DAP (ty nejčastější a jejich počty). Pozor, přílohy mohou mít dohromady max. 4000 kB. Pokud jich máte víc a je třeba nějaké skenovat, používejte rozlišení do 200-300dpi (dle čitelnosti) a klidně jen odstíny šedé. Pak se do limitu vejdete v pohodě. Pokud je přiznání takto komplet datové i s přílohami, lze ho rovnou v pravém menu „Odeslání písemnosti“ datově odeslat na příslušný FÚ. Přiznání lze datově odeslat i bez elektronického podpisu. Zvolí se zkrátka možnost Nepodepisovat podání a odešle se. Poté aplikace nabídne k tisku jednostránkový PDF soubor Potvrzení podání učiněné datovou zprávou. Tuto stranu vytisknete a na ní se klasicky podepíšete (nahrazuje elektronický podpis). Jen tato jediná podepsaná stránka A4 se doručí na podatelnu FÚ, ať už  osobně či poštou.

Výhody datového odeslání

Toto řešení se hodí všem, kteří nemohou využít variantu 5. Oproti variantě 3 se tiskne jen jediný papír, kontrola během i po vyplňování je komplexní, přiznání je datově předáno na FÚ. Předtím je i zkontrolováno na chyby (lze kontrolovat i průběžně odkazem Protokol chyb). Pokud Protokol chyb nenajde žádnou chybu (nebo jen malou propustnou chybu, která nebrání odeslání), nemají na FÚ moc důvod hloubkově přiznání zkoumat jako při přepisování údajů z papírového přiznání. Tím to šetří čas jim a taky to zmenšuje pravděpodobnost nějaké hlubší kontroly podání, když hlavní kontrolu dělá přímo aplikace. Přílohy jsou poslány naráz s přiznáním, nehrozí tedy „ztráta“ nějakého listu přílohy, když je vše komplet v jedné datové zprávě. Výhod lze najít jistě více.

5. využití EPO, datové odeslání i podepsání

Vychází z varianty 4 s tím, že kompletně vše je datové, jak odeslání, tak i podepsání přiznání. Použije se k tomu v Odeslání písemnosti volba nikoliv Nepodepisovat podání jako ve variantě 4, ale jedna s těchto 2 možností:

a) Ověření identity přihlášením do datové schránky

Tato varianta je pro ty, co si na nějaké pobočce Czech pointu bezplatně zřídili datovou schránku. To je i můj případ, datová schránka se hodí i k přístupu na jiné úřady. Taky třeba pro bezplatné online výpisy registru řidičů či obyvatel, jsem informován o konci platnosti dokladů… Ale pozor, jsou tu i nevýhody. Datovou schránku nelze zrušit a přiznání je pak už povinné podávat trvale elektronicky (lze ji však dočasně deaktivovat, pokud by někomu vadila). Ale kdo by se vracel k papírovému přiznání, od počítače se k psacímu stroji taky nikdo nevrací :)). Přihlášením do datové schránky (podobné jako přihlášení třeba do emailu) během procesu odesílání je přiznání celé elektronicky podepsáno. Navíc o odeslání lze stáhnout potvrzovací soubor. Na FÚ se už vůbec nic papírového nenosí, ani ten jeden list A4 zmíněný u varianty 4.

b) Podepsat pomocí vybraného kvalifikovaného certifikátu

Varianta je pro ty, co sice nemají datovou schránku, ale mají elektronický podpis (tedy soubor s certifikátem od nějaké certifikační autority). Přiznání podepíšou tím, že ten soubor při odesílání otevřou. Postup je pak stejný jako u datové schránky, tedy na FÚ odejde vše (přiznání, jeho přílohy i podpis) datově a nic se jim tam už nenosí.

Osobní doporučení k variantám podání přiznání

Osobně využívám variantu 5a). Všem z vás, co nemáte datovou schránku ani elektronický podpis (a o zřízení třeba z důvodů popsaných výše neuvažujete) doporučuji používat variantu 4. Usnadníte tím život sobě, svému volnému času, tiskárně a taky zaměstnancům FÚ. Já mám navíc odzkoušeno, že když EPO přiznání vyhodnotí jako bezproblémové bez chyb, nemají důvod se v tom hrabat. To platí pro varianty 4 a 5, tedy datové odeslání bez ohledu na typ podpisu. Na FÚ pak jen klasicky zkontrolují, zda např. souhlasí částky z potvrzení od zaměstnavatele či od hypoteční banky s tím, co je přepsáno do přiznání. Další výhodou EPO je to, že u každé položky k vyplnění přiznání je k dispozici pod symbolem otazníku nápověda. Dále v pravém dolním rohu jsou k dispozici Pokyny k vyplnění v PDF atd. Elektronický formulář nedopustí typické lidské chyby papírového přiznání.

Časté chyby v přiznání

Špatný součet řádků, opomenutí přepsání částky do jiné části formuláře, vynechání nějakého políčka, zapomenutí přiložení určité přílohy či chybějící podpis patří mezi typické chyby. Většina z nich se však týká papírových ručně vyplňovaných přiznání. Hlavně nezapomeňte (při využití variant 1 až 4) vždy na ruční podpis na vyplněný či vytištěný dokument. Tato chyba u varianty 5 nastat nemůže, tam nelze přiznání odeslat, pokud elektronický podpis neproběhl. A řada dalších chyb je v EPO rovněž eliminována.

Kompletní daňové přiznání – příklad   Zdroj: Investicnigramotnost.cz
Share on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on linkedin
LinkedIn
Share on whatsapp
WhatsApp
Share on print
Vytisknout
Share on email
Email
Kliněte pro ohodnocení článku!
[Celkem: 0 Průměrné hodnocení: 0]
No Comments

Post a Comment

Comment
Name
Email
Website

>
Share This