Co je technická analýza, technické indikátory a jak používat při obchodování?
Technická analýza
Technická analýza je z metod využívaných pro odhadování vývoje na trhu cenných papírů nejstarší jak oproti fundamentálnímu, tak i psychologickému přístupu. Za jejího „otce“ je pokládán Ch. H. Dow, který ve 30. letech formuloval svoji Dow Theory. Dow předpokládal, že naprostá většina akcií na trhu vykazuje shodné chování a pro akciový trh jako celek vytvořil dva akciové indexy: Dnes známější Dow Jones Industrial Average, do kterého zahrnul 30 významným průmyslových firem a železniční Dow Jones Rail Average, tvořený nejprve 12 železničními společnostmi, který byl po pozdějším rozšíření na celý sektor dopravy přejmenován z Rail na Transportation. Dowova teorie pracuje s následujícími východisky: Indexy zahrnují všechny relevantní informace.
Základní trendy
Identifikujeme tři základní trendy – primární (býčí či medvědí), sekundární (korekce primárního trendu v rozsahu jedné až dvou třetin jeho pohybu) a terciární (fluktuace v řádu hodin, dní, nejvýše několika málo týdnů):
Primární trend (na příkladu býčího) podle Dowa obsahuje tři fáze – první fázi akumulace (po započtení všech předchozích špatných zpráv), druhou fázi obratu k optimismu a růstu firemních zisků, provázenou objemnějšími nákupy institucionálními investory a tím i silnějším růstem akciových kurzů a třetí vrcholné fázi, kdy investoři z fáze první již prodávají a trend dochází ke svému zlomu a překlápí se do první fáze trendu opačného (v tomto případě medvědího). Primární trend je popsán jako série rostoucích maxim, když každý mezipokles je nižší, než maximum předchozí (býčí) a naopak série poklesu, když každý mezirůst je nižší, než maximum předchozí (medvědí).
K dalším předpokladům Dow Theory patří, že trend musí být potvrzen objemy obchodování. To znamená, že na býčím trhu s kurzy rostou objemy, s poklesem kurzů akcií objemy obchodů klesají. Na medvědím trhu naopak s poklesem kurzů akcií objemy obchodů rostou a „mezirůsty“ jsou provázeny nižším objemem obchodů.
Posledním předpokladem Dow Theory je vzájemné potvrzení obou zkonstruovaných indexů. Zlom nenastává, dokud oba indexy nevyšlou signál stejným směrem.
Technická analýza obsahuje základní předpoklady – zahrnutí všech relevantních informací do aktuálního vývoje na trhu, avšak postupná reakce trhu na tyto informace (což umožňuje existenci špatně oceněných akcií) a opakující se grafické vzorce, takzvané formace, ve vývoji kurzů. Z nich techničtí analytici, předpokládající opakující se lidské reakce na tyto formace, usuzují na opakování shodného vývoje trhu, jako po zaznamenání těchto formací v minulosti. Toto očekávání je poměrně odvážné, proto ponechává široké pole působnosti vlastní úsudek uživatele technické analýzy. Technickými analytiky bylo zkonstruováno značné množství formací a nástrojů technické analýzy, zaznamenávajících a popisujících vývoj na trhu, které dnes rozdělujeme do dvou základních skupin: na techniky grafické a technické indikátory.
Grafické metody a technické indikátory
Grafické metody slouží především k určování formací potvrzujících trend či aktivujících změnu v dosavadním trendu a k definování hranic podpory (supportu) či naopak rezistence a hledání jednotlivých kanálů trendu. Mezi technickými indikátory můžeme vymezit několik jejich hlavních skupin. K nejpoužívanějším patří klouzavé průměry a metody z nich odvozené, oscilátory a indikátory zaměřené na sledování objemů (objemů obchodů jako ukazatele síly či naopak slabosti trhu). Využívány jsou také indikátory sledující šíři trhu (počet akcií, počet rostoucích a klesajících titulů) a indikátory monitorující chování jednotlivých „hráčských skupin“ na trhu, tazvané indikátory sentimentu (například důvěry, struktury portfolií institucionálních investorů, ukazatel prázdných prodejů, aktivity drobných investorů, put a call opcí, ale například také doporučení analytiků, které je však pohledem teorie bráno jako anticyklický indikátor).
Jestliže jsme u fundamentální analýzy vymezili horizont použití pro budoucí období týdnů, ale zejména měsíců až několika let, technická analýza se dívá na období nejbližších dnů až měsíců. Odlišnost časového horizontu pramení z hlavního poslání obou metod. Zatímco u fundamentální analýzy je to nalezení správné hodnoty a na základě ní výběr atraktivního titulu, u technické analýzy je to na základě nastalé tržní situace rozhodnutí o načasování prodeje či koupě akciového titulu. Zatímco fundamentální analýza pracuje s relevantními informacemi minulými a současnými, technická se odkazuje na minulost (minulý vývoj), ze kterého „věští“ budoucí směr. Jednotlivé grafické metody i skupiny technických indikátorů si představíme v následujících kapitolách. Přibližme si použití nejpoužívanějších z technických indikátorů.
Klouzavé průměry
Existuje několik typů klouzavých průměrů. Mezi nejčastěji užívané můžeme zařadit:
- jednoduchý
- vážený
- exponenciální
- triangulační
- variabilní
Bollingerovy pásy
Bollingerovy pásy vytvářejí koridor, který vznikne posunutím určitého klouzavého průměru o násobek směrodatných odchylek směrem nahoru a dolu. Prodejní signál by pak mělo znamenat přiblížení či přesah horní hranice kursem akcie a návrat zpět, nákupní signál analogicky u dolní hranice. Využití této metody by mělo přinášet rychlejší signály, než v případě pouze klouzavých průměrů.Metoda MACD
Metoda MACD opět měří odchýlení od nastoupeného trendu, patří k pomalejším indikátorům. Je založena na rozdílech (případně podílech) dvou klouzavých průměrů (12,26). Pokud tato křivka protne linii 0 seshora, jedná se o prodejní signál a naopak. Signály však zde chodí dost pozdě, proto se používá ještě tzv. Trigger Line, což je 9ti denní klouzavý průměr z MACD a sledují se průsečíky těchto dvou linií. Pokud MACD protne Trigger Line zespoda, jedná se o nákupní signál a naopak.Jednoduchý dvouliniový klouzavý průměr
U jednoduchého dvouliniového klouzavého průměru se řídíme průsečíky rychlého a pomalého klouzavého průměru. Pokud pomalý protne rychlý zespoda, je to signál k prodeji a naopak.Exponenciální jednoliniový klouzavý průměr
Exponenciální klouzavý průměr je vážený klouzavý průměr, kde novějším hodnotám se přiřazují větší váhy a váhy se pohybují exponenciálně. Existuje zde mnoho způsobů výpočtu, jeden z nich je následující: <EMA = dnešní hodnota akciového kursu * ep + včerejší hodnota EMA * (1 – ep)>, kde „ep“ je exp. procento a rovná se 2/(n + 1) a „n“ je perioda klouzavého průměruTechnická analýza a oscilátory
Momentum
Momentum měří zrychlení či zpomalení trendu, podle tohoto indikátoru je trend nejsilnější poté, co je nastoupen a naopak nejslabší před tím, než dojde k jeho změně. Momentum se počítá jako rozdíl (případně podíl) dvou kursových hodnot s určitým odstupem (5 – 25 dnů). Změna trendu se pak pozoruje na průsečících se středovou linií (linie 0). Pokud je hodnota nad linií a roste, je býk a je silný, pokud nad linií a klesá, je býk, ale slabý, nastává pravděpodobnost změny na medvěda (přechod do záporných hodnot); analogicky naopak pod středovou linií.Price Rate of Change
Princip je prakticky stejný jako u momenta, jde o podíl dvou kursových cen, které nejsou bezprostředně následující, od kterého se odečte jedna a získá se tak jakási procentní změna cen. Rozdíl oproti momentu je dán tím, že není použit rozdíl ale podíl a dále je zde použita jiná perioda.Index relativní síly
Tento indikátor je velmi oblíbený, měří vnitřní relativní sílu, počítat lze na základě vzorce: <RSI = 100 – (100 / (1 + RS))>, kde RS = průměr kladných změn v ceně za periodu „n“ / průměr záporných změn v ceně za periodu „n“. Pokud se linie pohybuje v horním pásmu, trh je překoupený a může následovat klesající vlna, tedy změna na medvěda. Prodávat by se tedy mělo, pokud linie přesáhne horní pásmo, vrátí se, opět ho přesáhne a začne klesat. Analogicky v dolním pásmu pro nákupní signál. Tento indikátor patří k pomalejším, signály většinou přináší později.Stochastic
Stochastic měří, ve které části obchodního rozpětí uzavřel kurz, pokud je silný býk, kurz uzavírá v horní části obchodního rozpětí a naopak, uzavírá -li kurz ve střední části obchodního rozpětí, je trend slabý. Stochastic může být rychlý, kde se berou denní hodnoty, ty jsou však značně kolísavé, a proto se používá spíše pomalý (Slow), který je vyhlazen klouzavým průměrem. Tak se získá takzvaná křivka K, ke které se zároveň počítá klouzavý průměr – křivka D a sledují se jejich průsečíky (protne –li K křivku D zespoda, jde o nákup).Technická analýza a objemové indikátory
On Balance Volume Index (OBV)
OBV měří, zda peníze plynou do cenných papírů či z nich. Pokud peníze plynou do cenných papírů, platí, že OBV0 = OBV-1 + V0; pokud naopak peníze plynou z cenných papírů, platí, že OBV0 = OBV-1 – V0; a je li P0 = P-1, pak také OBV0 = OBV-1. Dále se pak sleduje aktivita smart money investorů, a to tak, že se porovnávají veličiny OBV a kurz. Pokud je OBV vysoké a P nízké, smart money investoři začali nakupovat, měl(a) bych také kupovat. Pokud je naopak OBV nízké a P vysoké, SM investoři prodávají, já bych měl(a) také. Pokud se však veličiny pohybují stejně, radou je spíše vyčkávat, protože reaguje široká investorská veřejnost.Další objemové indikátory
Z dalších metod, které můžeme zařadit mezi objemové indikátory, uveďme metodu Price and Volume Trend, která je v podstatě jen modifikací metody předchozí, s tím, že odstraňuje jednu její nevýhodu, totiž zahrnuje i absolutní změny kurzu, jehož procentní změnou se násobí přičítaný (odčítaný) objem. Jako poslední dvě metody v rámci objemových indikátorů připomeňme ještě Negative Volume Index a Positive Volume Index. NVI opět pracuje s kurzem i objemem obchodů, ale bere v úvahu pouze situaci, kdy objem obchodů klesá (V0 < V-1), potom NVI0 = NVI-1 + změna kurzu * NVI-1, jinak platí NVI0 = NVI-1, mapuje aktivitu smart money investorů, říká nám tedy, jak se chovat. PVI je stejně konstruován, bere však v úvahu pouze situaci, kdy objem obchodů roste (V0 > V-1), potom PVI0 = PVI-1 + změna kurzu * PVI-1, jinak platí PVI0 = PVI-1, tentokráte je však mapována aktivita široké investorské veřejnosti, signály tedy přicházejí značně pozdě a metoda není příliš vhodná.Technická analýza a indikátory šíře trhu
Advance – Decline Line
A – D Line sleduje počet akcií, které vzrostly od kterého se následně odečítá (případně dělí) počet akcií, které poklesly. Případně mohou být hodnoty ještě normalizovány vydělením objemem obchodů. A – D Line může být i kumulativní, kdy se hodnoty načítají za určité období. Dále se sleduje, jak se tato linie pohybuje ve vztahu k indexu. Pokud obě linie rostou, je na trhu býk, který je silný a bude pokračovat. Pokud index roste, ale A – D klesá, býk je slabý a můžeme očekávat změnu na medvěda. Analogicky potom z druhé strany.AD linie – Linie Akumulace/Distribuce
Accumulation Distribution Line je objemový indikátor, který měří příliv a odliv peněz z daného aktiva. Indikátor ukazuje v jaké části obchodního pásma byl zavírací kurz daného aktiva. Přitom uvažuje, že pokud byla závěrečná cena vyšší, než úvodní, došlo na aktivu k akumulaci a indikátor A/D line roste. Až dojde k protnutí tržní ceny a indikátoru, změní se pozice bodů. Parametry: Indikátor nemá žádný nastavitelný parametr. Využití: Accumulation Distribution Line sleduje divergence mezi vývojem ceny aktiva a indikátoru. Síla trendu se popisuje stejným směrem vývoje oscilátoru a aktiva. Býčí divergence je popsána rostoucími minimy oscilátoru a klesajícími minimy cenového vývoje aktiva. Medvědí divergenci naopak naznačují klesající maxima oscilátoru a rostoucí maxima aktiva.Grafické metody – zakreslování kurzů do grafů (též charting)
Charting je „druhou základní nohou“ technické analýzy a jeho podstatou je zaznamenávání kurzovních hodnot do grafů a z nich následně vyčtení aktuálního rozložení sil na trhu či impulzu pro rozhodnutí ohledně prodeje či koupě akcie. Grafické metody se rozvinuly do stovek různých podob, přesto jejich druhy můžeme za účelem přiblížení této metody technické analýzy shrnout do několika málo skupin. Jsou to sloupkové grafy (bar charts), svícové grafy (candle stick), čárové grafy odvozené od sloupkových (line charts) a dále takzvané point & figure charts a graf kladoucí důraz na objem obchodů equivolume chart. Postupně si je přiblížíme.
Technická analýza a sloupkové grafy
Čárové grafy
Svícové grafy
Doji – je obvykle založena za mělkého trhu při nízkém rozpětí open a close kurzu, volatility a nerozhodného trhu. Řečí technických indikátorů v období slabého momenta na trhu. Konec základního růstového trendu a obrat k sestupu očima analytiků sázejících na formace ukazuje „náhrobní kámen“ či „náhrobek“.
Formace potvrzující trend:
Charakteristickou formací potvrzující trend a to o to silněji v případě, že následuje období klidného vývoje se stabilními kurzy, jsou „tři vojáci“, kteří potvrzují býčí trend. Opakem jsou ve shodné sestupné formaci „tři vrány“, potvrzující medvěda na trhu.Technická analýza a point & figure grafy
Technická analýza a equivolume grafy
Zatímco všechny dosud představené typy grafů zachycovaly kurz, případně maxima a minima, chyběla nám informace k objemu obchodů. Na ten klade důraz Equivolume graf. Kurz a objem v tomto typu grafu tvoří rám určitého tvaru (čtverec, vertikální či horizontální obdélník). Výška rámce je rozpětím mezi max a min kurzem za určené období výpočtu, naopak šířka je poměrem aktuálního objemu obchodů za sledované období vůči celkovému objemu obchodů zachycenému v šířce grafu. Tvar vzniklého rámce je pro nás informací o žádanosti sledovaného cenného papírů. Ležaté rámce (tedy nízké rozpětí na vysokém objemu) se tvoří poblíž obratu na trhu. Naopak vysoké rámce (vysoké max/min rozpětí vůči menšímu objemu obchodů) typicky znamenají pokračování trendu.
